Svěcení křížku Lukavec

V jednotě a svornosti je síla

V jednotě a svornosti je naše síla! Sedím se synkem v Lukavci u křížku, kterému se díky bohulibým činům místních obyvatel dostalo péče, peněz a byl po mnoha letech zrestaurován.  Přemýšlím o tom, že mě a mé životní činy křížek přežije. Že po dobách plných různých ideí a ideologií si k němu lidi vždy najdou cestu. Z vyprávění dvou dam zjišťuji, že i v dobách většinové ignorance, nadutosti a prázdnoty tu nestál nikdy sám.

Synek se mi u toho válí po nohách jak ukřižovaný, a ač se jako dítě nejspíše nudí
(a přece se musí nudit!?), tak je potichu a evidentně naslouchá tomu, co se tu odehrává.

Cítím chvění při pohledu na tančící a láskou naplněné páry, které v mých očích tančí Českou besedu s nadhledem pro pobavení sebe i druhých. Tančí a smějí se i sami sobě pod starobylými lípami, do jejichž koruny usadil Alfons Mucha naši slovanskou bohyni Slavii, aby právě odtud shlížela na svoji zem.

Přistihnu se, jak spontánně šeptám do ucha svému pětiletému synovi o tom, co to znamená mít slovanskou duši. Jaké máme kořeny a kdo jsme. “Synu, jsi Slovan a to znamená, že tvoje duše touží po míru a chce tvořit…” Celé toto setkání, celý tento rituál má své náležitosti a je proveden tak, aby to byl pamětihodný den a zároveň den, kdy se na nikoho nezapomene. K čemu by nám také byl opravený kříž, kdybychom pod jeho stínem spolu nejednali uctivě. V jednotě a svornosti je naše síla! Kéž se tato slova dotknou duše každého Slovana.

Bylo to v sobotu 12. 9. 2020 u křížku v Lukavci, kam mě pozvala laskavá Monika Faltová.

Autorka fotografií: Zdena Zuzana Bednářová
Autor obrazu: Alfons Mucha / obraz: Přísaha „Omladiny“ pod slovanskou lípou 1894: Slovanské obrození /
Autor textu: Ondřej Martinec